Výjimečné setkání ve Vyškově

10.jpg
  • 25.3.2019
  • Tereza Stehlíková

Frekventanti poddůstojnického, základního praporčického a vyššího praporčického kurzu se ve čtvrtek 21. března zúčastnili zajímavé akce, která měla za cíl posílit budování týmového ducha a sounáležitosti k jednotce. Praporčík v. v. Lukáš Hirka, válečný veterán, který byl v roce 2012 těžce raněný v Afghánistánu a brigádní generálka Lenka Šmerdová reprezentující Vojenský fond solidarity byli exkluzivními hosty „Praporčické školy“, úseku kariérové přípravy poddůstojníků a praporčíků Velitelství výcviku - Vojenské akademie ve Vyškově.

Příchodu Lukáše „Hira“ Hirky do auly kasáren Dědice předcházelo emotivní video se záběry z londýnského setkání válečných veteránů, kterého se osobně zúčastnil v listopadu 2018 a slova jeho kamaráda a kolegy ze 72. mechanizovaného praporu Přáslavice. Když pak Lukáš v doprovodu svého otce a bratra vystupoval na pódium, doprovázel ho vřelý potlesk vyjadřující obdiv a respekt všech přítomných.

Vojenskou kariéru přerušila střepina

Právě zde ve Vyškově zahájil před 14 lety Lukáš Hirka svoji vojenskou kariéru a následně se stal příslušníkem 72. mechanizovaného praporu v Přáslavicích. Absolvoval extrémní kurzy přežití v jihoamerické džungli Francouzské Guyany a v Alpách, zúčastnil se celkem tří zahraničních operací. Poslední, afghánská mise, pak navždy změnila život nejen Lukášovi, ale i celé jeho rodině.

Osudného 7. září 2012 byl Lukáš těžce raněn na základně Shank v afghánské provincii Lógar, kde působil jako příslušník 10. provinčního a rekonstrukčního týmu. Po převozu do České republiky zůstával v důsledku mnohačetných střepinových poranění mozku zcela nehybný a komunikoval pouze mrkáním očí. Přes nepříznivé prognózy lékařů se Lukáš tehdy projevil jako velký bojovník s neuvěřitelně pozitivním přístupem k překonávání obtíží. Svou vůlí a odhodláním nevzdat svůj boj o život zcela naplnil heslo své jednotky „Ohneš, ale nezlomíš“. Lukáše čeká ještě velký kus práce na jeho dlouhé cestě za uzdravením, ovšem jeho současný stav dokazuje, že i ta nejtěžší diagnóza neznamená okamžitě porážku. Lukášovo vyprávění i vyprávění jeho nejbližších pak nenechalo nikoho na pochybách, že před nimi stoji skutečný hrdina, navíc jeden z nich.

Vojenský fond solidarity

Pravděpodobnost podobných životních zvratů je v případě profesionálního vojáka bohužel vyšší, a to nejen v souvislosti s účastí v zahraničních operacích, ale i během výkonu služby v České republice. Nejrůznější krizové situace pak ve většině případů dolehnou i na jeho blízké - rodinu, přátele, známé...O možnostech pomoci vojákům a jejich rodinám ze strany Vojenského fondu solidarity hovořila ve druhé části programu předsedkyně výboru fondu, brigádní generálka Lenka Šmerdová. Přítomní posluchači se díky ní také mohli seznámit s dalšími příběhy a nelehkými životními osudy těch, kterým fond již pomohl.

Na místě dále generálka Šmerdová upřímně poděkovala vyškovským za jejich silnou podporu Vojenského fondu solidarity - kromě listopadové sbírky ke Dni válečných veteránů, uskutečněné u Centra základní přípravy (s celkovým výtěžkem 50 779 Kč) a u Úseku kariérové přípravy poddůstojníků a praporčíků (s celkovým výtěžkem 27 670 Kč), bylo v rámci únorového charitativního běhu „Praporčické školy“ vybráno ve prospěch fondu dalších více než 50 000 Kč.

Symbolický šek v hodnotě 51 050 Kč předali při této příležitosti zástupci kurzů přímo do rukou generálky Lenky Šmerdové. Ta na závěr svého vstoupení násedně ocenila odznakem Vojenského fondu solidarity stálého přispěvovatele z úseku kariérové přípravy poddůstojníků a praporčíků – staršího instruktora praporčíka Adama Kopeckého.

Za celý výbor Vojenského fondu solidarity ještě jednou děkujeme všem podporovatelům Vojenského fondu solidarity - díky Vám můžeme pomáhat!

10.jpg

Zdroj: kpt. Monika Nováková, tisková a informační důstojnice VeV-VA

Fotogalerie